Přihlášení
Uživatel:
Heslo:
Heslo?

Aktuality

23.06.2009 - Černé scénáře se naplňují: Firmy splácejí později již každý desátý úvěr - informuje Raiffeisenbank

11.06.2009 - Důležité oznámení: Klientská linka Centrálního registru dlužníků ČR - 841 131 131 od 10. 06. 2009 změnila provozní dobu na úřední dny PONDĚLÍ, STŘEDA od 9:00-16:00. Mimo úřední dny je možné požadavky technického rázu vyřizovat prostřednictvím autorizovaného formuláře.

04.05.2009 - CERD modernizoval „Protikorupční linku“! Každé oznámení je nově evidováno s kontrolním jednacím číslem, které musí být součástí čísla jednacího PČR, nebo IMV. Výsledek prověrky musí být ukončen písemnou zprávou na adresu CERD ČR

29.04.2009 - www.pomocrodine.cz, kde v ramci charitativni cinnosti CERD slusni lidé prispeli invalidní vozičkářce pani CIMMRMANNOVÉ, která dne 29.4.2009 převzala upravené vozidlo v Předváděcím centru Škoda Mladá Boleslav.

29.04.2009 - Firmám v Česku kvůli hospodářské krizi rostou problémy s platební morálkou tuzemských i zahraničních odběratelů. Ti za dodaný tovar často přestávají platit. Vyplýva to z dat Komerční úvěrové pojišťovny EGAP.

 

Zpravodajství - 5 nejnovějších příspěvků

Zpravodaj CERD (korupce, politika a jiné zajímavosti) - více článků ZDE

02.07.2009 - Súkromný sektor USA zrušil v júni 473tisíc miest / politická témata

Počet pracovných miest v americkom súkromnom sektore sa v júni znížil o 473 tisíc. Vyplýva to z údajov, ktoré zverejnila v stredu agentúra ADP Employer Services. Pokles bol najmiernejší od vlaňajšieho októbra, ekonómovia, ktorých oslovila agentúra Reuters, však predpovedali, že súkromný sektor v USA zruší v júni 393 tisíc miest. Neočakávane vysoký počet zaniknutých pracovných miest tak spochybňuje očakávania skorého oživenia americkej ekonomiky. Agentúra ADP Employer Services zároveň v stredu upravila smerom nadol májové výsledky a oznámila, že súkromní zamestnávatelia v USA zrušili minulý mesiac 485 tisíc pracovných miest namiesto pôvodne uvádzaného poklesu na úrovni 532 tisíc.

Americké ministerstvo práce má vo štvrtok zverejniť mesačné údaje o trhu práce, ktoré zahŕňajú súkromný aj verejný sektor s vylúčením poľnohospodárstva. Podľa analytikov správa skonštatuje, že v júni zaniklo 363 tisíc miest a miera nezamestnanosti vzrástla na 9,6 % z májovej úrovne 9,4 %.

Zdroj: SITA

CERD zprostředkovává zpravodajské informace na svém internetovém portálu.
CERD neodpovídá za obsah a správnost článků a jakkoliv nezasahuje do jejich znění.

02.07.2009 - Európa zaplatí za Windows 7 viac, ako Amerika / politická témata

Európa zaplatí za Windows 7 viac, ako Amerika

Európska verzia sedmičky bude nielen bez internetového prehliadača, ale aj podstatne drahšia ako americká. Kým my za aktualizáciu na Home Premium verziu zaplatíme 120 eur, Američanov to nebude stáť viac ako 85. Vo vyšších edíciách sú cenové rozdiely priepastnejšie. Je to v poriadku?

Na hodnotenie je zatiaľ priskoro. Nie preto, že do uvedenia škatúľ na trh sa môže ešte mnohé zmeniť, ale preto, že doteraz nevieme, koľko budeme platiť za OEM licencie.

Prečo? Pretože zväčša „neapgrejdujeme“ a operačný systém kupujeme s novým počítačom alebo vtedy, keď prehovorí svedomie alebo nás postrašia problémy. Vtedy prichádza na rad legalizácia kúpou OEM verzie.

Obchodníci v IT predajniach vedia, že málokto si pripláca za luxus telefonickej podpory škatuľovej verzie a radšej kupuje OEM balíček s myšou či iným drobným hardvérom, ktorý za menej peňazí ponúka rovnaké inštalačné médium a kľúč.

Cenové rozdiely škatuľových verzií je však možné iba ťažko vysvetliť. Vzniká tu pokušenie. Prečo si neobjednať sedmičku z USA a oželieť slovenské používateľské rozhranie, ak na tom ušetríme?

Zdroj: sme.sk

CERD zprostředkovává zpravodajské informace na svém internetovém portálu.
CERD neodpovídá za obsah a správnost článků a jakkoliv nezasahuje do jejich znění.

02.07.2009 - Euro a krize? Slováci jezdí nakupovat do Maďarska / politická témata

Na Slovensku je díky euru dráž. Jezdí se nakupovat do Maďarska.Půl roku od přijetí společné evropské měny vláda řeší, proč obyvatelé země utrácejí čím dál více v sousedním Maďarsku. Tamní obchodníci s auty, spotřebiči nebo potravinami nabízejí až o třetinu nižší ceny.

Třetina aut na parkovišti u Tesca v maďarském městě Mosonmagyarovar, které je vzdálené necelou půlhodinu od Bratislavy, má slovenskou státní poznávací značku. Obchod zaměstnává slovensky hovořící a propaguje výrobky ve slovenštině.

Forint za poslední rok poklesl vůči euru o čtrnáct procent, což výrazně zlevňuje maďarské zboží pro cizozemce. Slováci tak čím dál častěji a pravidelněji překračují hranice, aby si u sousedů nakoupili. Expert slovenské vlády na euro Igor Barat oznámil, že chystá studii, která má zkoumat vývoj „nákupní turistiky" po vstupu do eurozóny.

Silné euro škodí exportu

Slovensko a Slovinsko, jediné dvě východoevropské země užívající euro, zažívají nejhlubší recesi od pádu komunistického režimu. Silná pozice měny omezuje maloobchodní prodej a exportéři zažívají krušné období. To vše značně komplikuje zotavování z globální finanční krize.

"Silné euro vystavuje obě země konkurenčnímu riziku. Pokud to přetrvá nadále, pozice měny nepochybně zkomplikuje už tak obtížnou situaci," řekl Simon Tilford z londýnského Centra pro evropskou reformu.

Květnový maloobchodní prodej ve Slovinsku meziročně propadl o 13,4 procenta, na Slovensku o 9,2 procenta. Naproti tomu v Maďarsku se díky měnové výhodě prodalo jen o čtyři procenta méně.

Další rozšíření eurozóny zřejmě počká

K přijetí eura v dalších zemích východní Evropy přitom pravděpodobně nedojde ani v dalších pěti letech, píše agentura Bloomberg. Představitelé Polska vážně zvažují odložení plánů vstupu do eurozóny v roce 2012, zatímco Maďaři a Češi do ní nevstoupí nejméně do roku 2014. Pobaltské státy Lotyško, Litva a Estonsko, jejichž měny jsou již na euro navázány v předstupních jednáních, se nyní ocitají v nejhlubší recesi v rámci celé EU.

Ekonomové se navíc shodují, že tyto měny budou minimálně v jednoletém horizontu nadále oslabovat. "Slabé měny staví své země do relativně lepší pozice, exportéři jsou více konkurenceschopní," uvedl měnový stratég Deutsche Bank Henrik Gullberg. "V době krize jako je tato může euro opravdu působit jako nevýhoda," souhlasí Juraj Kotian z Erste Bank.

Euro nevýhodou. Jen krátkodobě

"Česká republika, Maďarsko a Polsko v současnosti těží z oslabení svých měn, Slovensko je z krátkodobého pohledu v nevýhodě. Dlouhodobě však budou východoevropské ekonomiky posilovat a spolu s tím i jejich měny," řekl on-line deníku TÝDEN.cz David Marek z Patria Finance.

"Přijetí eura je třeba načasovat tak, aby vliv na domácí firmy i spotřebitele byl v rovnováze. Na Slovensku upřednostnili zajištění proti inflaci, kurz byl stanoven příliš vysoko. To se odrazilo na snížené konkurenceschopnosti slovenských obchodníků," dodal Marek.

Důsledky zavedení eura pociťuje i prodejce spotřebičů Gorenje se sídlem ve slovinském Velenje. Ztráta jen za první čtvrtletí činila asi 14,5 milionu eur, když prodej klesl o 5,6 procenta. "Máme-li v EU mnoho zemí, které nepřijaly euro, je to problém," prohlásil výkonný ředitel Gorenje Franjo Bobinac. "Je téměř nemožné řídit měnové riziko na sto procent."

Zdroj: tyden.cz

CERD zprostředkovává zpravodajské informace na svém internetovém portálu.
CERD neodpovídá za obsah a správnost článků a jakkoliv nezasahuje do jejich znění.

02.07.2009 - Britské banky: o místo přišlo už 55 tisíc zaměstnanců / politická témata

Počet ztracených pracovních míst v důsledku globální krize v britských bankách překonal 55 tisíc a další se očekávají. Nejméně 23 tisíc z toho se týkalo zaměstnanců ve Velké Británii, vyplývá to z údajů agentury Bloomberg.

„Britské maloobchodní banky byly zasaženy velmi těžce,“ řekl Paul Szczepański, senior manažer z Cameron Kennedy, firmy zabývající se zaměstnáváním v bankovním sektoru. „Banky musí vládu uklidnit seškrtáním nákladů,“ dodal.

Snížení stavů například oznámila Lloyds Banking Group a to o 2100 míst. Od dubna tak skupina zrušila celkem 6600 pracovních pozic.

„Personální náklady představují vysokou část nákladů bank, typicky padesát až šedesát procent,“ řekl Danny Clarke z Shore Capital Group. „Nebudeme překvapeni, pokud budou následovat další škrty, zvláště u Lloyds a RBS,“ pokračoval.

Ve Velké Británii proto vznikají mnohé konflikty mezi zákonodárci a odborovými svazy. Ti si stěžují na to, že jsou zaměstnanci nedostatečně chráněni.

Počet zaměstnanců v tuzemských bankách za poslední rok klesl o takřka 1100, tedy o zhruba tři procenta. Na konci letošního března banky zaměstnávaly 38.918 osob. Největší úbytky hlásily hlavně střední banky, naproti tomu velké i malé banky stavy pracovníků spíše rozšiřovaly, vyplynulo ze statistiky České národní banky.

Z vyjádření většiny bank vyplývá, že počet pracovníků se ve zbytku roku pravděpodobně příliš měnit nebude, a pokud bude klesat, tak jen mírně. Podle analytika firmy Cyrrus Marka Hatlapatky ovšem mají banky hlavní vlnu propouštění ještě před sebou.

K redukci zaměstnanců se ze čtyř největších bank hlásí Československá obchodní banka a UniCredit Bank. ČSOB měla na konci března ve své skupině 8155 osob, o 40 méně než před rokem. UniCredit Bank chce mít v závěru roku 1625 zaměstnanců, v březnu to bylo 1680.

Zdroj: e15.cz

CERD zprostředkovává zpravodajské informace na svém internetovém portálu.
CERD neodpovídá za obsah a správnost článků a jakkoliv nezasahuje do jejich znění.

02.07.2009 - Každý občan už dluží celkem 184 000 korun / politická témata

Dluhy domácností se vyšplhaly už na 922 miliard korun. Každý občan naší republiky tak dluží průměrně 90 000 korun. Další tisíce dluží každý z nás díky dluhům státu. Spolu s dluhy roste i počet neplatičů. Exekutoři mají žně.

Zadlužení domácností se nepřetržitě zvyšuje již mnoho let. Každý občan v současnosti dluží 90 000 korun. Dalších 94 000 korun dluhu připadá na každého občana díky státnímu dluhu, který v červnu překročil bilion korun.

Jak zadlužení domácností, tak zadlužení státu se bude i do budoucna zvyšovat velmi rychle. Jenom dluh státu vzroste tento rok o dalších 170 miliard korun. O stejnou částku se má dluh zvýšit i příští rok. O polovinu pomaleji pak porostou dluhy domácností.

Jen na úrocích zaplatí každý z nás 12 300 korun ročně

Problém není pouze samotná výše zadlužení. Každý občan sice dluží v průměru 184 000 korun, k této částce je však třeba připočítat úroky a další poplatky s tím spojené, které ročně činí cca 12 300 korun nákladů.

Pro představu jen stát vydá ročně na úroky ze svého dluhu částku ve výši 52 miliard korun. Tato výše odpovídá 5 100 korun na občana. Ještě před 4 lety činila částka na úhradu úroků pouze 31 miliard korun.

Státní dluh nás připravuje o desítky miliard každý rok

Jen za úroky, které prostřednictvím státního rozpočtu ročně ze svých daní vydáme by se dalo pořídit například 106 383 Škodovek, postavila by se dálnice do jižních Čech v délce 156 km, 3 846 000 lidí by si mohlo zadarmo užít dovolenou v Egyptě a více než 3 miliony lidí by dostalo novou LCD televizi.

Zdroj: denik.cz

CERD zprostředkovává zpravodajské informace na svém internetovém portálu.
CERD neodpovídá za obsah a správnost článků a jakkoliv nezasahuje do jejich znění.